Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Česká pirátská strana a Pirátská strana Německa a volby do Evropského parlamentu v roce 2019
TICHÁNKOVÁ, Viktorie
Bakalářská práce se zabývá volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019 se zaměřením na Českou pirátskou stranu a Pirátskou stranu Německa. Nejprve přibližuje příčiny vzniku pirátských stran, poté jsou analyzovány ve dvou nejrozsáhlejších kapitolách okolnosti vzniku pirátských stran Česka a Německa a jejich obecné priority. Následující pasáže jsou věnovány volbám do Evropského parlamentu a kladou důraz na komparaci předvolební kampaně, předpovídaných i skutečných výsledků. Poslední část bakalářské práce se věnuje komparaci těchto stran jak z hlediska obecného, tak v kontextu voleb do Evropského parlamentu.
Stylistic Differences in English Speeches of Male and Female Members of the European Parliament
Buňková, Jana ; Matuchová, Klára (vedoucí práce) ; Morgan, Craig Alan (oponent)
Tato diplomová práce je sociolingvistickou analýzou výpovědí europoslanců v anglickém jazyce. Cílem této diplomové práce je analyzovat stylistické odlišnosti v projevech europoslanců na základě genderu jako sociolingvistického faktoru. Tato práce se opírá a tři základní lingvistické disciplíny: gramatiku, stylistiku a sociolingvistiku. Praktická část vychází z výzkumu uskutečněného na 100 náhodně vybraných europoslancích, 50-ti mužích a 50-ti ženách, jejichž projevy přednesené v angličtině byly přepsány a analyzovány na základě kvantitativní metody využívané pro konkrétní porovnání lingvistických rysů. Tato práce se především zaměřuje na gramatickou analýzu slovních druhů a syntaxe. Dále se také zabývá nadvětnou propojeností: kohezí a koherencí. V této práci jsou také zahrnuty profily europoslanců, jejichž body byly porovnány a spolu se sociolingvistickými výzkumy použity k interpretaci výsledků gramatické analýzy. Závěr praktické části je věnován shrnutí získaných dat a vytvoření profilů hypotetického europoslance a europoslankyně ze sociolingvistického hlediska.
Stylistic Differences in English Speeches of Male and Female Members of the European Parliament
Buňková, Jana ; Matuchová, Klára (vedoucí práce) ; Morgan, Craig Alan (oponent)
Tato diplomová práce je sociolingvistickou analýzou výpovědí europoslanců v anglickém jazyce. Cílem této diplomové práce je analyzovat stylistické odlišnosti v projevech europoslanců na základě genderu jako sociolingvistického faktoru. Tato práce se opírá a tři základní lingvistické disciplíny: gramatiku, stylistiku a sociolingvistiku. Praktická část vychází z výzkumu uskutečněného na 100 náhodně vybraných europoslancích, 50-ti mužích a 50-ti ženách, jejichž projevy přednesené v angličtině byly přepsány a analyzovány na základě kvantitativní metody využívané pro konkrétní porovnání lingvistických rysů. Tato práce se především zaměřuje na gramatickou analýzu slovních druhů a syntaxe. Dále se také zabývá nadvětnou propojeností: kohezí a koherencí. V této práci jsou také zahrnuty profily europoslanců, jejichž body byly porovnány a spolu se sociolingvistickými výzkumy použity k interpretaci výsledků gramatické analýzy. Závěr praktické části je věnován shrnutí získaných dat a vytvoření profilů hypotetického europoslance a europoslankyně ze sociolingvistického hlediska.
Regionální politické strany a Evropská unie: Případová studie Španělsko
Coufalová, Kateřina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Urban, Traian (oponent)
Regionální politické strany a Evropská unie: Případová studie Španělsko Abstrakt Diplomová práce "Regionální politické strany a Evropská unie: Případová studie Španělsko" se zaměřuje na prozatím ne zcela analyzovanou problematiku regionálních politických stran na půdě Evropského parlamentu. Důraz je kladen na rozbor daných fenoménů na příkladu regionální stran španělských historických regionů (Katalánsko, Baskicko, Galicie), které zaznamenávají markantní institucionální posílení v rámci regionalizovaného unitárního státu. Při analýze dané problematiky bylo užito metodologie triangulace, kdy byla zpracována data různého charakteru (např. volební výsledky, programové materiály aj.) pomocí různých metod (kvalitativní a kvantitativní obsahových analýz, deduktivních a komparačních přístupů) s cílem odkrytí kompletního charakteru problému a dosažení co možná nejobjektivnějších výsledků. Práce se soustředí na analýzu regionálních stran na evropské úrovni prostřednictvím jejich spolupráce v evropských federacích a v rámci parlamentních skupin Evropského parlamentu. Důraz je pak především kladen na analýzu samotné práce členů Evropského parlamentu z řad zástupců španělských regionálních stran coby základních elementů majících vliv na legislativní proces a celkovou efektivitu této instituce. Nicméně následná role a...
K volbám do Evropského parlamentu
Kunštát, Daniel
Všem dotázaným s volebním právem byla položena otázka „V červnu se budou konat volby do Evropského parlamentu. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 40 % dotázaných, 46 % záporně a 14 % nevědělo. Dotázaným, kteří vyjádřili ochotu zúčastnit se voleb, jsme následně položili otevřenou otázku (bez použití seznamu stran): „Které politické uskupení nebo stranu budete volit ve volbách do Evropského parlamentu?“. Ze získaných odpovědí vyplývá, že nejvíce hlasů by získaly ODS (33%) a ČSSD (25,5%), následované KSČM (13,5%), KDU-ČSL (5,5%) a Stranou zelených (5%). Ostatní strany by volilo 7,5% dotázaných, 10 % není rozhodnuto.
K volbám do Evropského parlamentu
Kunštát, Daniel
Všem dotázaným s volebním právem byla položena otázka „V červnu se budou konat volby do Evropského parlamentu. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 46 % dotázaných, 40 % záporně a 14 % nevědělo. Dotázaným, kteří vyjádřili ochotu zúčastnit se voleb, jsme následně položili otevřenou otázku (bez použití seznamu stran): „Které politické uskupení nebo stranu budete volit ve volbách do Evropského parlamentu?“. Ze získaných odpovědí vyplývá, že nejvíce hlasů by získaly ČSSD (28 %) a ODS (26 %), následované KSČM (13 %), KDU-ČSL (6 %) a Stranou zelených (5,5 %). Ostatní strany by volily 4,5 % dotázaných, 17 % není rozhodnuto.
K volbám do Evropského parlamentu
Kunštát, Daniel
Všem dotázaným s volebním právem byla položena otázka „V červnu se budou konat volby do Evropského parlamentu. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 49 % dotázaných, 36 % záporně a 15 % nevědělo. Dotázaným, kteří vyjádřili ochotu zúčastnit se voleb, jsme následně položili otevřenou otázku (bez použití seznamu stran): „Které politické uskupení nebo stranu budete volit ve volbách do Evropského parlamentu?“. Ze získaných odpovědí vyplývá, že nejvíce hlasů by získaly ODS (31 %) a ČSSD (29 %), následované KSČM (12,5 %), Stranou zelených (6,5 %) a KDU-ČSL (5 %). Ostatní strany by volily 3 % dotázaných, 13 % není rozhodnuto.
The European Parliament in the structure of the EU (in context of intergovernmental and transnational paradigm).
Andelek, Michal ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Účelem předkládané bakalářské práce je poskytnout komplexní pohled na vývoj a aktuální pozici Evropského parlamentu a jeho reální význam v kontextu smluvního rámce Evropské unie. Podrobněji se práce zabývá taktéž problému přímých voleb do Parlamentu a ich souvislosti s řešením tzv. demokratického deficitu.
Evropský parlament po volbách 2009
Křečková, Alena ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Popovová, Marie (oponent)
Práce popisuje pozici Evropského parlamentu po volbách 2009. Tyto volby srovnává s předešlými z roku 2004, jak z hlediska předvolební kampaně, průběhu, tak i výsledků. Samostatně je pojednáno o průběhu voleb do Evropského parlamentu v České republice. Zaměřuje se na vývoj Evropského parlamentu od počátku po současnost, jeho funkce a pravomoci. Detailně rozebírá cestu k přímým volbám, jenž je poznamenána střetem vztahu jednoty a rozdílnosti i sílícím demokratickým deficitem. Zobrazuje politické strany Evropského parlamentu, které přispívají k vytváření evropského povědomí a k vyjadřování politické vůle občanů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.